Více než polovina uživatelů chytrých telefonů neutrácí žádné peníze za mobilní aplikace (ať už formou placení za stažení, nebo nákupem uvnitř aplikace). Jak ale ukazuje nejnovější průzkum společnosti Gartner, výdaje uživatelů za nákupy v aplikacích rostou.
„Nákupy v aplikacích jsou místem, kde jsou uživatelé ochotni platit – výdaje v této oblasti stouply meziročně o 26 %, zatímco výdaje na stahované aplikace narostly v roce 2016 jen o 4 %,“ říká vedoucí výzkumu Gartneru Stephanie Baghdassarianová. Střední výše tříměsíční útraty se tak podle aktuálního průzkumu pohybovala v roce 2016 na úrovni 11,59 dolaru (přibližně 300 Kč) v případě nákupu v aplikacích a 7,67 (přibližně 200 Kč) dolaru u aplikací kupovaných před stažením.
Placení za stažení aplikací také obvykle souvisí s menší celkovou útratou. Respondenti, kteří utrácejí 15 dolarů (necelých 400 Kč) a víc za čtvrtletí, tak s větší pravděpodobností činí prostřednictvím nákupů v aplikacích. „To je dáno především tím, že drtivá většina aplikací, za něž se platí předem, má cenu do dvou dolarů (přibližně 50 Kč). Oproti tomu aktivace prostřednictvím nákupu v aplikaci obvykle vychází z toho, že zákazník zjistil, že je pro něj aplikace skutečně užitečná a rád za ni utratí víc,“ vysvětluje Baghdassarianová.
Graf 1: Útrata za aplikace pro chytré telefony za čtvrtletí (v amerických dolarech).
Vliv na výši výdajů mají také věk a pohlaví. Starší milleniálové (lidé ve věku 25 až 34 let) utrácejí nejvíc jak v podobě placení za stažení, tak formou nákupu v aplikacích – v průměru se jedná o 13,4 respektive 19 dolarů (přibližně 350 a 500 Kč). Druhou skupinou s nejvyššími výdaji jsou příslušníci mladší generace X (věk 35 až 44 let), kteří také utrácí více za nákupy v aplikacích, než za stažené aplikace.
„S rostoucím věkem je nicméně znát menší ochota utrácet peníze cestou nákupu v aplikacích a roste podíl výdajů za aplikace placené předem,“ říká Baghdassarianová. „Ve věkové skupině 18-24 let jsou nízké průměrné výdaje za stažení aplikací a vysoké za transakce uvnitř aplikací – v poměru 3,8 proti 12,1 dolaru (asi 100 vs. 320 Kč). Tento trend bude nejspíš posilovat s tím, jak bude generace mladších milleniálů stárnout.“
Průzkum také odhaluje značné rozdíly mezi výší celkové útraty a chováním mezi muži a ženami – a to jak v případě kupovaných aplikací, tak nákupů v nich. Ženy za mobilní aplikace v celkovém součtu vydávají méně a také je méně používají. Preferují navíc model „freemium“ (což je jen jiné označení obchodního modelu nákupu/prodeje v aplikacích) – mohou si tak vyzkoušet aplikaci a až poté se rozhodnout, zda za ní utratí peníze.
„To, že zákazníci dávají ve stále větší míře přednost nákupu v aplikacích, je jasným znamením, aby všichni odpovědní za technologický a produktový marketing v oblasti mobilních aplikací zaměřili svou pozornost právě na tento model a nabídli jej potenciálním uživatelům,“ vysvětluje Baghdassarianová. Flexibilita obchodního modelu ale pro zlepšení uživatelského zážitku nestačí. Firmy a vlastníci značek by měli zkoumat nové způsoby, jak uživatelům zpřístupnit svůj obsah a/nebo služby, protože mobilní aplikace nemusí být vždy tím nejvhodnějším rozhraním. „Boti a virtuální asistenti mohou být vhodnější, v závislosti na konkrétním uživateli, kontextu a dalších proměnných,“ uzavírá Baghdassarianová.
