Samoobslužné kiosky umožňují zákazníkům využívat služeb 24 hodin denně. Ve Španělsku či například v Itálii jsou čerpací stanice, založené na samoobslužném principu, zcela běžnou záležitostí. K natankování tak řidiči postačí pouze platební karta. I v Česku těchto pump postupně přibývá. Budoucností jsou samoobslužné mycí stanice akceptující bezhotovostní platby, kterých je v Česku pouze 30, zatímco evidovaných vozidel je celkem pět milionů. Zavádět platební automaty, které přijímají bankovní karty, se učí i provozovatelé parkovišť.
Samoobslužné bezhotovostní kiosky umožní rychlé obsloužení bez nutnosti hledat po kapsách drobné mince či bankovky. Provozovatelé zároveň ušetří na platu personálu a zákazníci tak mají služby levnější. Zatímco v jižní Evropě jde v případě myček či pump o běžný jev, v Česku bez rozmluvy s čerpadlářem lidé zatím tak často nenatankují. Počet samoobslužných pump ale stoupá. „Celých 46 procent našich samoobslužných platebních terminálů máme nainstalováno v čerpacích stanicích. V parkovacích automatech je to pro srovnání 43 procent zařízení,“ naznačila trend ve statistikách Lenka Bukalová, ředitelka obchodu a marketingu společnosti Sonet, která dodává platební terminály v České republice i v zahraničí. Například společnost Benzina samoobslužné čerpací stanice v České republice buduje pod značkou Expres24. Vloni vznikla třetí taková stanice v Ostravě. „Letos plánujeme postavit minimálně jednu další bezobslužnou čerpací stanici v Kopřivnici. Jsou vyhledávány zejména zákazníky, kteří preferují rychlé natankování bez dodatečných služeb, jako je obchod nebo občerstvení. Koncept Expres24 je oblíbený také mezi mladými lidmi a mezi řidičkami s malými dětmi, jelikož jim umožňuje pohodlné tankování, při kterém neztrácejí přehled o dítěti v autě,“ konstatoval mluvčí společnosti Benzina Mikuláš Duda.
Projetí či přiložení platební karty samoobslužným platebním terminálem se též stává branou pro umytí auta. Inteligentní systém samoobslužných myček umožňuje jejich provozovateli řídit provoz zařízení přes internet z kteréhokoliv místa na světě. „V České republice je v současné době něco přes třicet samoobslužných automyček. Vzhledem k tomu, že je v zemi zároveň evidovaných celkem pět milionů vozidel, je to zoufale málo. Zákazníkovi přitom přinesou moderní službu za málo peněz,“ doplnil jednatel společnosti Automyčky ČR Roman Chalupa. Jedním z důvodů mohou být podle ekonomických analytiků dosavadní relativně nízké náklady na pracovní sílu v Česku. S růstem mezd čerpadlářů lze podle odborníků očekávat postupné nahrazování personálu stroji.
Samoobslužné kiosky jsou k nalezení také na parkovištích. Tam však zatím automaty často nejsou příliš pokročilé. Například právě na platbu kartou mohou mnohdy řidiči zapomenout a stále je třeba hledat drobné po kapsách. „Parkovací automaty nejsou technologicky vybaveny pro platby platebními kartami – například zabezpečenou čtečkou karet či zabezpečeným datovým přenosem. Bylo by také nutné zajistit trvalé napájení parkovacích automatů. Zavedení této služby se ale plánuje. Záleží na tom, zda budou na potřebné dovybavení přiděleny finanční prostředky ze strany města Brna,“ zdůvodnila například Vladimíra Navrátilová, mluvčí společnosti Brněnské komunikace, která v Brně zajišťuje správu parkovacích automatů na plochách určených městem k parkování. V ulicích Brna je celkem 66 parkovacích automatů.
Budoucnost samoobslužných kiosků přitom podle expertů zdaleka přesahuje záležitosti řidičů. V budoucnu je lidé budou vídat například v bankách, na poštách, u mobilních operátorů nebo dodavatelů energií, kde budou schopny obvyklé úkony odbavit místo živého personálu. Odbavení tímto způsobem nabízí například také Letiště Václava Havla, které provozuje celkem 29 samoodbavovacích kiosků. „Cestujícím jsou k dispozici 24 hodin denně, primárně slouží k vlastnímu odbavení cestujících a vytištění palubní vstupenky. K samotné identifikaci cestujícího lze využít několik možností, jako je číslo rezervace, cestovní pas nebo kartu. Pomocí již vytištěné palubní vstupenky lze dále zpětně provést – načtením 2D čárového kódu – například změnu sedadla či cestovní třídy,“ vysvětlil Ivo Vysoudil z Letiště Václava Havla.