V polovině září se uskutečnil v pražském hotelu Angelo brífing s analytiky Gartneru zaměřený na problematiku správy informací a analytiky a na změny byznysu v éře velkých dat. Stručné shrnutí a klíčové postřehy obou přednášek naleznete níže.
Jak se mění byznys ve světě velkých dat
Zájem o problematiku velkých dat – a tedy i hype, který toto téma provází, je nadále enormní. Podle aktuálních průzkumů Gartneru do této oblasti již investuje nebo v následujících dvou letech plánuje investovat na 75 % dotázaných společností – bezmála dvě třetiny v souvislosti se zlepšováním zákaznického zážitku a téměř polovina ve snaze zlepšit efektivitu svých procesů a cílení marketingu.
Jak ale v úvodu své přednášky poznamenal Alan Duncan, realita ostrého nasazování a využívání řešení v oblasti velkých dat není tak žhavá. Z posledního průzkumu Gartneru vyplývá, že v letošním roce se do této fáze dostalo 15 % respondentů – to je jen o procento více než v roce předchozím. V některých odvětvích tak podle Gartneru neexistuje skutečný konkurenční tlak na využívání velkých dat.
„Velká data jsou velký byznys. Datová analytika je v současných byznysových agendách poměrně vysoko, role datového vědce je jednou z nejžádanějších IT profesí a řada světoznámých organizací se předhání v obsazování pozice CDO – chief data officer – přestože rozsah pravomocí je často poněkud nejasný. Schopnosti byznysu využívat je se ale teprve rodí. Podle některých komentátorů bude svatým grálem velkých dat analýza textů, nicméně aktuální křivka velkých dat naznačuje, že tato oblast teprve sestupuje do propadu deziluze. Stále ještě zbývá kus cesty, než tato řešení začnou opravdu dodávat skutečnou přidanou hodnotu,“ poznamenává Alan Duncan.
Duncan upozornil na další zajímavé výsledky z nejnovějšího průzkumu Big Data Survey, které naznačují, že hlavní výzvou v oblasti velkých dat je hledání cesty, jak z nich získat reálnou přidanou hodnotu (to celkem trápí 56 % organizací, za hlavní výzvu to pak považuje 26 % respondentů). Na druhém místě se 41 % je otázka, jak definovat vlastní strategii v oblasti velkých dat. Zajímavé je, že plných 15 % respondentů pak uvádí jako hlavní problém „pochopit, co vlastně velká data jsou“. V této souvislosti stojí za zmínku i otázka, jakou technologii plánují organizace respondentů používat pro oblast velkých dat – první dvě příčky patří v tomto případě cloudu (41 %) a indexovanému vyhledávání (27 %), technologie jako MapReduce, IMDBMS, NoSQL nebo CEP pak mají shodně po 22 %. Plných 27 % respondentů ale také prostě řeklo: nevíme.
Správa informací a analytiky potřebuje byznysový kontext
Guido de Simoni se ve své přednášce zaměřil na problematiku správy a řízení informací (information governance – IG) a analytiky (analytics governance – AG). Zdůraznil, že IG je součástí širší disciplíny řízení informací (information management), která zahrnuje i oblasti, jako jsou vize, strategie, metriky, role, životní cyklus informace nebo podpůrná infrastruktura.
Celá oblast IG má podle Gartneru čtyři hlavní nástroje:
- Řízení rizik (indikátory, registr rizik, rámec pro jejich hodnocení, dashboard)
- Investice (investiční plán, finanční skórkarty)
- Shoda s předpisy (kontrolní rámec, testování konformity, atestace)
- Rozhodovací pravomoci (principy, politiky a standardy v informační oblasti, charta, odpovědnostní rámec)
V případě IG by se organizace měly ujistit, že cíle, které v této oblasti vytyčují, jsou v souladu s hlavními záměry a prioritami byznysu. To lze vyřešit prostým kladením si otázky „proč?“ – například „proč zlepšujeme kvalitu dat?“, odpovědi na podobné otázky pak pomáhají definovat a ladit vlastní rámec a pravidla IG.
