Komunitní weby jsou dlouhodobě jednou z nejatraktivnějších služeb na internetu, využívá je velká část internetové populace. Nejznámější zůstává Facebook, následuje YouTube a český portál Spolužáci.cz. Kdo jsou ale jejich typičtí uživatelé? A změnilo se něco za poslední roky? To zjišťoval výzkum Komunitní weby 2015, který realizovala společnost Nielsen Admosphere na vzorku tisícovky respondentů z Českého národního panelu, kteří reprezentují internetovou populaci starší 15 let.
Výsledky výzkumu ukázaly, že komunitní weby a internetové služby na sdílení souborů jsou populární hlavně u mladší a střední věkové kategorie, tedy lidí ve věku 15-44 let. Profil si na nich také zakládají spíše muži než ženy.
Muži dominují mezi uživateli služeb Dropbox (profil zde má o 42 % více mužů než žen), Twitter (38% rozdíl) a ČSFD (32% rozdíl). Ženy naopak mírně vedou na portálu Rajče.net, na kterém má profil o 6 % více žen než mužů. O 4 % více žen je také registrováno na Facebooku.
Podstatné rozdíly v preferencích různých služeb jsou patrné i z pohledu na věkovou strukturu jejich uživatelů. Mladší generace jsou sice na internetu nejaktivnější, ale zdaleka je nezajímají všechny sítě. Vedle LinkedIn, který je znám jako síť profesionálů a je nejvíce využíván lidmi ve věku 25-44 let, ignorují často ti nejmladší i již zmíněné Rajče či Spolužáky. Velká popularita této posledně jmenované služby, která byla v Česku vůbec jednou z prvních komunitního charakteru, rezonuje díky stárnutí generací nejvíce u lidí ve věku 35-44 let.
Naopak s přehledem největší podíl nejmladších respondentů má Instagram. Tomu už pomalu začíná šlapat na paty novější a také dvakrát méně známý Pinterest. Facebook už je naproti tomu tak rozšířený, že je věkové rozložení těch, kteří na něm mají profil, relativně rovnoměrné.
Znalost a popularita komunitních a internetových služeb se v čase přirozeně mění, obecně však vývoj za poslední roky dokazuje, že zahraniční komunitní weby postupně ubírají uživatele těm českým. A to navzdory zpoždění, s jakým se nové služby zpravidla v českém prostředí adaptují. Příkladem za všechny může být třeba Xchat – dříve velmi populární chatovací portál, který však dnes nic neříká už 61 % respondentů.
Naopak pevným krokem si zde vykračuje Google+, kterému narostl počet registrovaných za poslední tři roky o 19 %. „Ač je faktická využívanost Google+ sporná, nemilosrdná strategie získávání uživatelů přes Gmail, YouTube či Android zatím gigantu Google výborně funguje,“ komentuje výsledky výzkumu Senior Research manažerka Nielsen Admosphere Alena Ivánková.
Značný nárůst profilů dále zaznamenal i LinkedIn, kterému narostl počet uživatelů od roku 2012 třikrát. „Dvojnásobného nárůstu dosahuje i Twitter, se kterým se Češi sbližovali jen velmi opatrně, ale jak se zdá, už se s ním pomalu, ale jistě sžívají,“ dodává Alena Ivánková.
Dobře si vede i portál pro filmové fanoušky ČSFD. I když se nemění podíl registrovaných, webu se daří zvyšovat znalost své značky.
