„Pro vytvoření a vlastnictví extrémně ohodnocených digitálních platforem nejsou potřeba aktiva, měnou a zdrojem těchto platforem jsou informace a propojení.“ Prohlásil v úvodu své přednášky o platformách digitálního byznysu a digitálních ekosystémech viceprezident Gartneru Don Scheibenreif.

V podstatě všechny organizace jsou součástí byznysových (obchodních) ekosystémů, ekosystémy a platformy digitálního byznysu ale představují další evoluční krok, který mění řadu tradičních a zažitých pravidel.

V tradičních ekosystémech orientovaných na spotřební trh bývalo dříve běžné, že vztah se zákazníkem nevlastnil výrobce, ale prodejce či obchodník. V oblasti digitálního byznysu se to již nějakou dobu mění – výrobci či poskytovatelé jsou často v přímém kontaktu se zákazníkem. Využívány jsou k tomu různé typy digitálních propojení či kanálů a inteligence (tradiční analytické a BI či podmínečného rozhodování i modernější typu AI). Navíc, jak Scheibenreif poznamenal v úvodu, se objevují modely, kdy „vlastník“ ekosystému nevkládá žádná hmotná aktiva, ale pouze potřebnou inteligenci a propojení – sem pochopitelně patří (poněkud nadužívané, ale stále platné) příklady, jako jsou Uber a AirBnB. V současné době se ale rodí stále více digitálních ekosystémů v oblastech, jako jsou připojená auta, nebo například zemědělství uvedené již v příkladu z pondělní keynote. Propojením několika takových ekosystémů pak vzniká digitální platforma, nebo ještě přesněji slovy Scheinbenreifa: „Digitální platformy jsou bodem, kde se propojují (integrují) ekosystémy lidí, firem a věcí… Pokud jste někdy psali recenzi pro Triadvisor, nebo stáhli něco z Xbox Live, stali jste se součástí digitální platformy.“

Koncept digitální platformy není něčím, co by analytici Gartneru vynalezli – jedná se spíše o popsání a pojmenování toho, co se ve světě digitálního byznysu (a digitalizace toho tradičního) děje už řadu let (například digitální platforma Apple iOS má za sebou deset let vývoje) a vytvoření modelu, který lze aplikovat a využít v podstatě univerzálně na téměř všechna odvětví. Pět komponent digitální platformy, jak jsme je představili v pondělním souhrnu, zahrnuje ekosystémy, zákazníky, věci (IoT), IT systémy a inteligenci (software, analytiku, BI, AI – které slouží k propojení zbývajících čtyř domén). Na digitální platformu lze ale pohlížet i odlišně (granulárně) a uvažovat o řadě menších stavebních kamenů, které patří buď do oblasti byznysu, nebo do oblasti technologií, případně na jejich „rozhraní“.

Jedním ze základních kritérií, jak lze digitální platformy odlišovat je podle Gartneru počet propojení (stran) – jednostranná platforma zahrnuje jen kupujícího a prodávajícího, u dvoustranné je součástí také broker (tuto roli plní právě digitální platforma – patří sem například eBay, AirBnB, Uber nebo Kayak), u třístranné (Amazon, Facebook, Expedia) je to vedle brokera ještě třetí strana (např. inzerent) a existují pochopitelně i n-stranné platformy zahrnující také agregátory, inzerenty, IoT, poskytovatele appek apod. Příkladem poslední kategorie je v „tradičním“ světě komplexní dodavatelský řetězec řízený takřka v reálném čase na základě poptávky (Walmart) a ve světě „digitálním“ například skupina Alibaba (integrující e-commerce, etail, platební, finanční, cloudové a další služby využívající jednu sdílenou identitu a profil zákazníka). Scheinbenreif se ve své přednášce věnoval i tomu, jak nastavit strategii budování vlastní digitální platformy (případně zapojení se do existující) ve třech fázích: sledování, testování a škálování.

wechat_web2016_8_nowat

V rámci evropského Symposia byly prezentovány také dílčí výsledky průzkumu 2017 CIO Agenda pro region EMEA (Evropa, střední východ a Afrika). Mezi zajímavá zjištění patří zejména ta související s digitálním byznysem – především že plná polovina respondentů (753 CIO z regionu) uvedla, že se jejich organizace zapojují do digitálních ekosystémů a plných 65 procent oslovuje startupy s cílem získat klíčové technologické dovednosti a znalosti.

Průzkum také potvrdil, že i pro EMEA platí očekávání nárůstu výdajů na IT v roce 2017 a to o 1.4 % (je to nicméně nejmenší nárůst ze všech sledovaných regionů). CIO v regionu v současné době vydávají na digitální iniciativy 19 % svých rozpočtů, tento podíl by měl v roce 2018 narůst o polovinu – na 29 %. Jedná se především o výdaje na digitální marketing a digitální prodejní kanály, pokročilou analytiku, IoT, řešení digitální bezpečnosti a také obchodní algoritmy a učící se stroje.

„Digitalizace dospívá, a tak je pravděpodobné, že organizace, které investují do digitálního byznysu se stanu součástí digitálního ekosystému,“ říká viceprezident Gartneru pro výzkum Andy Rowsell-Jones. „Řada z nich bude muset opustit tradiční obchodní modely založené na lineárních hodnotových řetězcích, kde obchodují s dobře známými partnery a přeorientovat se na dynamičtější propojené digitální ekosystémy. S tím souvisí i očekávaný nárůst počtu digitálních partnerů, s nimiž spolupracují ze současného průměru 63 na 127 v roce 2018.“

„Čínské firmy už dnes nekopírují, naopak přichází s vlastní inovací, která převrací naruby celá odvětví. Koneckonců největším obchodníkem světa už není Walmart, ale Alibaba,“ otevřel svou přednášku ze série „Maverick“ (tak Gartner označuje „odvážnější“ předpovědi s vyšší mírou nejistoty) hongkongský analytik CK Lu a pokračoval: „Příští miliardu internetových uživatelů na rozvíjejících se trzích získá Čína, američtí digitální giganti tak již nebudou vládnout globální internetové ekonomice.“

O fenoménu nadvlády amerických digitálních gigantů (Amazon, Facebook, Google, Apple a případně také Netflix či Microsoft) jsme se zmínili již v pondělním souhrnu. Souhrnný obrat prvních čtyř členů „amerického týmu“ v současné době představuje asi 1,8 bilionu dolarů, zatímco souhrnný obrat „čínského týmu“ (Alibaba, Tencent, Baidu a také Xiaomi či LeEco) je méně než třetinový – asi půl bilionu dolarů. Do roku 2020 ale bude na rozvíjejících se trzích regionů Číny, APAC, středního východu a severní Afriky „k dispozici“ dalších 200 miliard dolarů a miliarda nových uživatelů. Tyto trhy se významně liší v řadě směrů – jejich uživatelé jsou více orientovaní na chytré telefony, méně technicky zdatní a trhy samotné podléhají značné regulaci, cenzuře a přímému dohledu i zapojení státu.

Čínští giganti jsou na tyto rozdíly zvyklí a umí s nimi lépe pracovat. Jako modelový příklad uvedl Lu neúspěch Uberu a naopak masivní nástup jeho čínské obdoby Didi Chuxing v průběhu let 2014-16. Didi Chuxing byl založen v červnu 2012 a v době vstupu Uberu na čínský trh (léto 2014) měl asi 100 milionů uživatelů. Uberu se nepodařilo Didi dohnat a poté, co po společnost na trhu prodělala během jediného roku víc než miliard dolarů, prodala své aktivity v srpnu letošního roku právě Didi. Tajemství úspěchu čínské firmy bylo podle Lu především v odlišném přístupu k řidičům – Didi oslovoval osobně taxikáře, pomáhal jim s instalací aplikace a zaučoval je, jak ji správně používat. Uber se naopak spolehl na to, že řidiči zvládnou, stejně jako na západních trzích, v podstatě vše „samoobslužně“. Lu také zdůraznil odlišnou strategii, kterou zvolila společnost Apple – ta si „pozici“ své platfromy iOS u Didi pojistila investicí 1 miliardy dolarů v květnu letošního roku.

Velmi odlišný je čínský trh i v oblasti mobilních aplikací a finančních služeb. Dominantní digitální platformou se zde stává například IM platforma WeChat, která zároveň slouží jako e-commerce prostředí a systém pro mobilní platby: „V Číně vlastně nemám vedenou kreditní kartu ani bankovní účet, a ani to nepotřebuji, protože mám čínskou mobilní peněženku WeChat,“ poznamenal k tomu Lu. Nad platformami WeChatu a Alibaby se rodí finanční služby typu úvěrů bez zajištění postavených na komplexním sociálním či zákaznickém skóringu. Taobao (Alibaba) zas rozšiřuje své aktivity do reálného světa a vytváří lokální tržiště v městečkách a vesnicích propojená s jeho digitální platformou. Američtí giganti do tohoto prostředí stále častěji nevstupují s vlastním byznysem, ale jako partneři – například Amazon šel cestou vytvoření vlastního obchodu v rámci Taobao jako způsobu, jak rozšířit svou přítomnost na čínském trhu.

Shrnutí zpracovala redakce informační služby INSIDE, kterou provozuje KPC Group s.r.o. redakce@inside.cz“.

Značky: