Zálohování dat je jedním ze základů klidného spánku.
Něco podobného jste už jistě slyšeli nebo četli. A teď ruku na srdce – skoro každý z nás má minimálně část souborů, ať už jde o fotografie, hudbu nebo podnikatelská data, uloženu pouze na jednom místě – v počítači nebo notebooku. Čeho se skutečně vyvarovat a čeho se naopak bát nemusíte?
Magnet vám může smazat data – nepravda
Princip dnešních tradičních pevných disků je sice založen na zápisu dat působením magnetického pole, ale žádný běžný magnet působící na vnější obal disku uloženým informacím neuškodí. Nemusíte se tedy bát magnetu položeného vedle externího pevného disku nebo na šasi počítače. Nebezpečí by mohl představovat mimořádně silný magnet, který doma asi nemáte. U moderních a rychlých SSD disků je toto téma již naprosto bezpředmětné, protože data na ně nejsou ukládána na magnetickém principu.
Otřesy disku jsou nebezpečím pro data – záleží na formě otřesu
Mechanika tradičního pevného disku je velmi jemná a tím pádem také citlivá. Otřesy jsou právem považovány za nebezpečí. Když je však disk v nečinnosti, mechanika je zajištěná a uloženým datům nehrozí téměř nic. Důkazem je praktická zkušenost cestovatele ve žlutých Trabantech, Dana Přibáně. „Pro ukládání dat z kamer a fotoaparátů jsme na cestě přes Austrálii a Indonésii používali sadu tradičních externích disků Toshiba Canvio. Co se otřesů během cesty týká, asi si dokážete představit, že si disky prošly peklem. Přesto se během cesty ani při nešetrném zacházení při poštovní přepravě datům nic nestalo“, vzpomíná Dan. Během práce je situace horší. Elektronika disků dnes ale rozezná pád a bleskurychle během něj ještě před nárazem jemnou mechaniku zajistí, neboli zaparkuje. Mnohem větším nebezpečím je ale rozzuřený uživatel, který udeří či kopne do počítače. Elektronika nemusí stihnout zareagovat a problém je na světě. Podobná, i když ne tak nebezpečná situace může nastat například při práci během cesty a projetí výmolu na silnici. Pokud máte v počítači SSD disk, je na místě zopakovat, že tento systém neobsahuje jemné mechanické části a proto je imunní vůči otřesům i během práce s počítačem.
Vysoké nebo nízké teploty škodí – pravda
Léto, teploty vysoko nad 30°C a my pracujeme venku. Pokud pomineme rizika pro celý notebook, je nutné uvědomit si také dopad na problematiku teploty samotného disku. Počítač se sice nepotí, ale extrémní teploty mu dobře nedělají. Optimální teplota disku během činnosti je přibližně 35 až 40 °C. Při výrazně vyšších teplotách (především o 10 a více stupňů) roste nebezpečí selhání. Proto se vyvarujte používání externího disku položeného na prudce rozpáleném stole a dlouhé práce s notebookem na přímém slunci. A co v zimě? Teplotní roztažnost při změně teplot a se dotýká i disků. Proto si při přechodu z mrazu (pokud je disk nebo notebook skutečně „zmrzlý“) do vytopené místnosti udělejte nejdřív kávu, dejte disku přibližně 10 minut na aklimatizaci a pak začněte pracovat. Tento postup je dobrý i z pohledu nebezpečí kondenzace vody uvnitř disku.
