„Nemáte někdy pocit, jako by se civilizace vymkla naší kontrole? Tempo digitalizace se stále zrychluje, společnost se mění pod vlivem mocných technologií, zatímco dáváme v sázku naši bezpečnost. Novinky jsou často uváděny na trh ve spěchu dříve, než jsou hotové. Digitální svět kolem nás se zdá být v neustálém stavu upgradu a změny. Nejde jen o výpočetní výkon, nebo možnosti neustále aktualizovaných aplikací a nových služeb. Mění se síla zákazníků, povaha konkurence a stále častěji jsou používány technologie, které bývaly na samotném horizontu
a nastupovaly pomalu – nyní ale přicházejí náhle.
Cloud je dnes mainstreamem, senzory se objevují všude, nastupuje virtuální realita, chatboti, umělá inteligence nebo blockchain. Vše se blížilo pomalu a nyní je to náhle zde. Co bývalo vizí pro nadcházející éru se náhle stalo projektem pro příští rok. Pro ty, kdo na vás závisí a na nichž závisíte vy, to vše vypadá jako chaos bez jakékoliv stability, protože jen abyste udrželi krok, musíte neustále upgradovat systémy, aplikace a služby. Můžete ale dělat víc než to, víc než se jen snažit stíhat a zvládat – můžete se zapojit a vytvářet bezpečnější budoucnost, vést a budovat lepší civilizaci.“
Publikum těsně před začátkem pondělní keynote.
Petr Sondergaard zahájil poněkud netradičně a (doslova) temně* letošní evropské Gartner Symposium/ITXpo, jehož hlavními tématem jsou digitální platformy a ekosystémy. Mezi hlavní témata patří i to, jak se „odnaučit“ starým návykům, které omezují schopnost podstoupit digitální transformaci. Viceprezident Gartneru Don Scheibenreif k tomu prohlásil: „Zbavte se všech návyků, které omezují bimodální způsob řízení. Proměňte bimodální IT v kontinuální proces a disciplínu, nikoliv jen způsob jak řídit několik samostatných projektů.“ Bimodální způsob řízení (rozdělení nejen projektů, ale celého IT na dva režimy – konzervativní (tradiční) a dynamický, je konceptem, který analytici Gartneru prosazují již několik let, a v poslední době hovoří stále častěji o možnosti aplikovat jej nejen na IT, ale na řízení celých organizací). Na konferenci v Barceloně se letos sešlo na 6 tisíc CIO a lídrů z oblasti IT.
Utrácení za ERP jako zlozvyk
Zavedené postupy mohou někdy fungovat doslova jako zlozvyk, jak trefně poznamenal Andy Roswell Jones v rámci rekapitulace evropských výsledků průzkumu CIO Agenda. Vyplývá z něj mimo jiné, že organizace, které jsou (z hlediska digitalizace, zejména zapojení do digitálních ekosystémů, nebo například spolupráce se startupy) napřed obvykle méně investují do tradičních technologií jako je ERP a více do „žhavých“ oblastí souvisejících s digitální transformací. Jejich CIO a vedoucí pracovníci došli k závěru, že jejich investice v této oblasti jsou dostatečné a osvobodili se od „závislosti“ na rutinních investicích do stále nových modulů a funkcí ERP, které Jones přirovnal ke kouření.
Mezi zajímavými postřehy z CIO agendy je vedle rostoucích výdajů na IT v Evropě (jejich růst by měl v příštím roce v regionu EMEA zrychlit z letošního 0.6 % na 1,9 % zejména díky oblastem software a IT služeb) i skutečnost, že přibližně polovina respondentů (jak celosvětově, tak v EMEA, kde je podíl dokonce o jedno procento vyšší) uvedla, že jejich organizace je součástí digitálního ekosystému. To je výrazně vyšší podíl, než analytici očekávali a souvisí patrně s tím, že vedle obřích ekosystémů digitálních gigantů jako jsou Google, Microsoft, Amazon či Tencent se rodí i řada mnohem menších, často oborově či geograficky omezených digitálních ekosystémů (například platformy pro obchodování či barter se stavebními materiály z druhé roky (NCC Industry), digitální ekosystémy pro oblast nákladní dopravy (Daimler) a další.
Vzestup platforem
Téma platforem přinesl již minulý ročník Symposia, tentokrát ale bylo rozvinuto do širšího univerzálního modelu, v němž je digitální platforma pojetí, které jde za hranice tradiční IT infrastruktury a může zahrnovat až pět domén:
IT systémy: O IT investicích třeba zásadně přestat přemýšlet jako o aktivech a nikoliv nákladech. Data, která jsou stále všudypřítomnější a otevřenější, je třeba také chápat jako aktiva a „palivo“ digitální éry
a konečně tradiční (legacy) systémy je třeba důsledně nahrazovat (jihoafrická Netbank například zvolila strategii desetiprocentní redukce tradiční IT infrastruktury čtyři roky v řadě).
Zákazníci: Zásadní je rostoucí význam digitální zákaznické zkušenosti – ta může být jediná, kterou zákazníci znají, ke změnám dojde díky technologiím jako je VR či AR (rozšířená realita) a krátkým
či přechodným příležitostem označovaným jako „byznys okamžiky“. Díky rostoucímu významu botů
a virtuálních asistentů poklesne význam mobilních aplikací i tradičního webu.
Věci (IoT): Věci jsou specifické zejména směsí disciplín, kterou představují – tradiční mechanické
a elektrotechnické i softwarové inženýrství i odlišnou dynamikou rozvoje ve spotřební (rychlá expanze ale i oscilace) i podnikové (pozvolný start, ale posléze rychlý růst) oblasti. S jejich vzestupem je spojen významný nárůst počtu datových spojení (až na řád stovek milionů za vteřinu) i dat (27 tisíc exabytů v roce 2020, tedy desetinásobek loňské úrovně). IoT je podle Sondergaarda zhruba ve stejně ranné fázi, jako byl ERP trh na počátku 90. let minulého století.
Inteligence: Je jí myšleno pochopitelně víc než BI a analytika – zejména nástup systémů schopných se učit a rozhodovat nezávisle. Jedná se tedy zejména o posun od tradiční algoritmické inteligence k inteligenci umělé (strojového učení). Bude se nicméně jednat o specializované chytré stroje a AI, nikoliv umělou inteligenci univerzální, která je patrně stále pár desítek let vzdálena.
Ekosystémy
Význam byznysových (digitálních) ekosystému se bude lišit podle odvětví – pro ta lineárnější, jako je například výroba, nebudou hrát tak významnou roli, zatímco pro jiná budou zásadní – pro některá, jako je bankovnictví pak nově zejména díky nadcházejícím regulacím.
Technologie a produkty poprvé „živě“ na pódiu Symposia
Zajímavostí letošního Symposia bylo, že se snad vůbec poprvé dostaly na pódium plenární přednášky reálné produkty a služby – virtuální asistentka Amelia společnosti IPsoft a domácí virtuální asistent Amazonu Echo, společně s Cortanou Microsoftu a Siri Applu (stranou tak zůstal jen Google Now, dost možná proto, že oslovení „OK Google“ zní v rámci Keynote opravdu podivně – pozn. red.).
Zrod ekosystémů
„Byznysové ekosystémy nejsou jen věcí digitálních megakorporací“ zdůraznil ve svém vstupu na pondělní plenární přednášce viceprezident Gartneru Mark Raskino. Každá společnost bude podle něj dříve
či později soupeřit v rámci různě rozsáhlého byznysového ekosystému.
Jak se takové digitální byznysové ekosystémy rodí a rozvíjejí i v tradičně nepříliš informačně orientovaných odvětvích ilustroval Raskino na příkladu zemědělství, kde se propojují dílčí ekosystémy výrobců a prodejců strojů s organizacemi zajišťujícími (a pomocí IoT optimalizujícími) servis a dodávku náhradních dílů nebo výrobci systémů pro autonomní řízení zemědělských strojů a jejich provázáním s dalšími oblastmi, jako jsou dodavatelé hnojiv, dat o předpovědích počasí a související analytiky či pojišťovacích služeb, předpovědí vývoje na komoditních trzích.
Problém digitálních gigantů
„Podniky digitalizují věci, které běžně používáme – spotřebiče, automobily, nemocnice, platební metody. Digitální giganti jako jsou Apple, Microsoft, Google nebo čínský Tencent využijí obchodní modely svých ekosystémů v oblastech jako je e-commerce, distribuce hudby, mobilních aplikací, nebo vyhledávání
a rozšíří svá chapadla do rodícího se připojeného světa. Chtějí z fyzického světa udělat extenzi toho digitálního a chtějí jej mít pod kontrolou,“ varoval Raskino. S tím, jak roste počet digitálních služeb
a zařízení, která se připojují k softwarovým platformám, jež je řídí a nabízejí k nim přístup, roste počet případů, kdy digitální giganti vstupují jako mezičlánek mezi zákazníky a výrobce či poskytovatele služeb.
Pro řadu firem tak vznikne složitá situace – budou se muset rozhodnout, zda s digitálními giganty bojovat, nebo s nimi spolupracovat. Většina organizací se patrně rozhodne pro druhou variantu, nicméně v odvětvích jako je průmyslová výroba, stavebnictví či doprava, vzniknou vlastní oddělené ekosystémy (viz příklady jako NCC Industries či Daimler uvedené výše).
Digitální platformy navíc přirozeně inklinují k vytváření monopolů či semi-monopolů. Jak poznamenal Mark Raskino na tiskové konferenci: „Můžete někdo jmenovat nějakého skutečného konkurenta Linkedin? Případně kdo z vás použil včera při vyhledávání aspoň jednou Bing?“
Problém digitálních gigantů spočívá navíc v tom, že mezi nimi nejsou žádné Evropské společnosti. A na obzoru nejsou v této oblasti ani žádní evropští kandidáti – pokud už se nějaký objeví, jako to bylo třebas v případě Skype, jen nakonec pozřen některým ze stávajících gigantů.
Jak vše zvládnout? Hledejte (ne)přátele, buďte bimodální, podporujte znalostní různorodost
Pokud jde o tipy, jak se s výše uvedenými změnami a trendy nejlépe vyrovnat, nečeká organizace nic extrémně revolučního. Vedle již zmíněného důrazu na výhody bimodálního přístupu byl velký důraz kladen na podporu kognitivní různorodosti či rozličnosti (cognitive diversity), tedy nabírání zaměstnanců s odlišným přístupem k řešení úkolů (a to i v rámci IT oddělení) a význam vzniku aliancí vzájemně si konkurujících (ne)přátelských organizací (frienemies), důležitých například pro stanovení pravidel a standardů při zrodu digitálních platforem například v rámci oborů. Obrovský význam a skvělá budoucnost je, podobně jako v minulém roce, připisován řešením pro distribuované záznamy „blockchain“ coby systémům pro sdílenou důvěru a ověřování transakcí při zachování anonymity.
Shrnutí zpracovala redakce informační služby INSIDE, kterou provozuje KPC Group s.r.o. redakce@inside.cz“.
