Budoucnosti analytiky a vládců dat, tedy držitelů poměrně mladé funkce CDO (chief data officer, neplést s chief digital officer), bylo na letošním Symposiu věnováno hned několik přednášek.
„Realisticky – pokud chcete dosáhnout zlepšení, měli byste se podívat na svůj analytický tým. Analytika je pojivem, které pomáhá dosáhnout cílů v rámci kultury a strategie dané organizace.“ Megatrendy v analytice představil na Symposiu ředitel výzkumu Gareth Herschel – a věnován jim je také článek ze série Smarter with Gartner (v angličtině), z nějž dále citujeme.
O efektu „datové přitažlivosti,“ kdy stále větší počet externích zdrojů dat umístěných „v cloudu“, včetně dat otevřených, přitahuje tímto směrem i analytické nástroje, se hovoří již delší dobu. Stejně tak není novinkou posun od klasických dohledových panelů a přednastavených metrik směrem k „chytrému zkoumání a vizualizaci dat“, často plně samoobslužnému (tedy včetně přípravy dat). Tyto změny shrnuje jeden ze slajdů Herschelovy přednášky.
Jak se tyto posuny projeví dále? Podle Herschela se vše promítne do celkem šesti oblastí: co v analytice děláme, jaká data k tomu používáme, jak využíváme samotnou analýzu, kdo je zákazníkem analytiky, jaké techniky používáme a kdo analýzu provádí. Celkem jde o deset megatrendů, které by měly usnadnit orientaci v současném vývoji analytiky.
Od dat k rozhodování – tento trend popisuje posun od zaměření na data k důrazu kladenému na změny a rozhodnutí, která je v rámci změn třeba udělat a podložit daty.
Od taktických po strategická rozhodnutí. Analytiku by v organizaci měli „konzumovat“ skutečně všichni a měla by umožnit víc, než jen taktická rozhodnutí. Pro oblast strategického řízení na nejvyšší úrovni je třeba vzít v úvahu finanční cíle, realistické sebe-zhodnocení a objektivní revizi obchodních případů.
Od klíčových ke všudypřítomným funkcím. Aby analytika prostoupila celou organizací, měla by podle Herschela platit mantra: „Každý proces, každá funkce
a každý jednotlivec se stane konzumentem a uživatelem analýz.“
Od agregovaných po detailní úrovně dat – možnost pracovat s detailnějšími informacemi pomáhá například lépe pochopit zákazníky a bořit zažité obchodní stereotypy. Cílem není změnit pomocí detailních dat celkovou strategii, ale spíše hledat možnosti jejího upřesnění.
Z datových sil k vícerozměrným datům – datová sila zůstávají problémem, jejich „rozbití“ umožňuje získat pomocí nových kombinací dat zcela odlišnou perspektivu.
Od reportů ke zkoumání – to je jeden z nejzásadnějších posunů v oblasti práce s daty (a přemýšlení o nich). Pouze zkoumáním dat, tedy používáním nestandardních postupů při jejich analýze, lze odhalit nové souvislosti a příležitosti. Dalo by se říct: hrajte si se svými daty.
Od lidí k AI – v zásadě není důležité, zda si pořídíte datové vědce nebo chytré stroje
a AI. Měli byste ale vědět, co vám obě varianty nabízejí, jaké jsou jejich přednosti a pak se rozhodnout, jestli je pro vás lepší hledat datové vědce nebo chytrou aplikaci.
Od samostatné k vestavěné analytice. Je na čase udělat z analytiky součást stále rychlejších obchodních procesů. To, co dříve trvalo týdny, dnes trvá dny a co zabralo minutu, dnes počítáme na vteřiny. Analytika nabízí možnost rozhodovat se a jednat v odpovídajícím (krátkém) čase.
Od důvěrných k otevřeným datům. Jistý provozovatel streamovaných služeb se rozhodl zveřejnit data, která měl o poskytovatelích internetového připojení (ISP). Byla to interní data, která po zveřejnění vzbudila značný ohlas (pozitivní k provozovateli
a kritický směrem k ISP). Především ale data vedla ke změně dynamiky trhu – zejména chování ISP.
Máte svého CDO a analytickou platformu?
Pohled na to, jak by měli spolupracovat CIO a CDO, nebo jak se bude vyvíjet v příštích čtyřech letech pozice a význam CIO a také analytických platforem v organizacích, přednášela na Symposiu viceprezidentka Gartneru Debra Logan. V úvodu připomněla jednu z předpovědí, podle níž do roku 2018 bude více než polovina velkých organizací v globálním měřítku v rámci konkurenčního boje využívat pokročilou analytiku
a proprietární algoritmy (což může změnit celá odvětví).
To je jeden z důvodů, proč roste počet organizací, které obsazují post CDO, jako někoho, jehož úkolem je rozvinout firemní vizi a strategii pro data a analytiku v souladu s celkovou obchodní strategií.
Budování infrastruktury pro digitální byznys je úkolem CIO. Datová a analytická platforma (a na ní navázaná „inteligence“) se nachází v jejím středu – průniku všech ostatních.
Z průzkumů Gartneru vyplývá, že význam CDO neustále roste. Zatímco v roce 2012 tuto pozici celosvětově obsadilo méně než 200 globálních korporací, v letošním roce je to již 1500 a do roku 2020 by tuto pozici mělo mít obsazeno devět z deseti velkých globálních firem. (Z průzkumů a anket informační služby INSIDE navíc vyplývá, že CDO už nejsou úplnou vzácností ani v Česku – pozn. red.).
Hlavními „strůjci“ role CDO jsou přitom výkonní (CEO) a finanční (CFO) ředitelé, častým důvodem je ale také potřeba řešit problém či krizi v oblasti analytiky a dat, nebo požadavek bordu. Zajímavé také je, že většina CDO nepodléhá CIO – plných 28 % má vedoucí roli a 43 % určuje strategii a rozhoduje společně s CIO.
Kdo chce CDO a jak dlouho (typicky) u organizace jsou?
Polovina organizací s CDO vytváří oddělení KCDO
Analytici Gartneru provedli již druhý výroční průzkum mezi CDO. Vyplývá z něj, že bezmála třetina „datových ředitelů“ podléhá přímo výkonnému řediteli (CEO). Analytici proto odhadují, že přibližně 15 % úspěšných CDO se do roku 2020 posune na jiné exekutivní pozice – často v souvislosti s tím, čemu se věnují jejich nově zakládaná oddělení „kancelář CDO“ (KCDO / OCDO – Office of the CDO).
Založení KCDO je dalším logickým krokem po vytvoření funkce CDO – z průzkumu vyplývá, že plných 54 % organizací, které mají „datového ředitele,“ ji již vytvořilo nebo vytváří. Hlavními úkoly KCDO je přibližování se zákazníkům (jejich lepší „poznání“ pomocí dat) – 62 %, podpora či zvyšování konkurenční výhody – 60 % a efektivity – 54 %. KCDO je nejčastěji odpovědná za inciativy v oblasti analytiky – 69 % a data governance – 68 %, ale také za strategii v oblasti analytiky, nebo kvalitu a hodnotu informací – obojí 64 %.
Jak se mění svět analytiky
Debra Logan se společně s Frankem Buytendijkem věnovali hlavním trendům, proměnám a obratům ve světě analytiky – ať už jde o neustále rostoucí objemy vytvářených strukturovaných a především nestrukturovaných dat a přechod od přípon zetta (triliardy) a yotta (kvadriliony) k nové bronto (kvadriliardy), tedy 1027 bajtů. Naznačili také, že BICC (Business Intelligence Competence Center), někdejší to „ideál“ podnikové analytiky, je ve své původní podobně překonáno, protože BI je příliš úzký pojem, kompetence je málo ambiciózní, a centra už prostě požadavkům byznysu nestačí. Jinými slovy: starý model BI a analytiky, která měla plnou kontrolu nad daty, je přežitý a je na čase dát nové typy nástrojů pro „zkoumání dat“ do ruky přímo byznysovým uživatelům – přejít od kontroly k vlivu. To je ostatně důležité i s ohledem na to, jak se decentralizují zdroje zpracovávaných dat i struktury organizací, které s nimi pracují.
Spolu s tímto posunem je třeba změnit i filozofii v oblasti bezpečnosti. Rozhodně je na místě být v této sféře paranoidní a agresivně vynucovat dodržování pravidel, jiná už je ale otázka, jak jsou ona pravidla koncipována. Nadále platí dřívější doporučení Gartneru přeorientovat se na bezpečnost „stojící na lidech“ (PCS, People Centric Security), která dává uživatelům větší svobodu v přístupu k datům a jejich sdílení
(v rámci povolených pravidel) výměnou za výrazně větší osobní odpovědnost. Platí také tradiční „důvěřuj a prověřuj“ a to i s ohledem na původ a kvalitu externích dat – například pomocí ověření spolehlivosti zdroje (předchozí zkušenost, placené
vs. bezplatné, geografické umístění a jurisdikce dat), triangulace (srovnání s jinými podobnými zdroji, podobné „směřování“ dat, analýza vzorů) nebo hodnocení jinými (kvalita dat, metadata o používání dat). V neposlední řadě platí i v oblasti analytiky doporučení hledat vhodné příležitosti pro akvizice – v této oblasti totiž už plná čtvrtina investic přichází od netechnologických firem, například v oblasti FMCG.
Budoucnost je v konvergenci informačních a analytických disciplín
Správa a analýza informací jsou dvě odlišné disciplíny – nejvyšší vedení musí využít obě, chce-li organizaci úspěšně vést a transformovat. Tak by se asi nejstručněji dala shrnout přednáška Valerie Loganové věnovaná konvergenci těchto dvou, respektive tří oblastí.
Jak se za čtvrt století změnila analytika? Podle Valerie Loganové se jedná o posun od informací jako nástroje dohledu (předvídatelného, lokalizovaného, orientovaného na finanční cíle pomocí periodického měření a sledování) k informacím jako palivu (všudypřítomnému, jdoucímu napříč disciplíny i organizace, určenému k předvídání).
V oblasti správy informací jsou dnes na špici ti, kdo se zaměřují na informační ekosystémy (otevřená data, sociální data, data ze zařízení, osobní data a datové brokerství). Důležitou roli hrají modely spolupráce napříč i za hranicemi organizací podporující tvorbu nových oborových ekosystémů orientovaných například na životní role (pacient, občan, rodič). Neméně důležité je uvažovat o informacích jako o aktivu organizace – a snažit se je také monetizovat tradičními i zcela novými způsoby.
V oblasti analytiky je jasným trendem posun od klasických reportů a „diagnostiky“ k pokročilejším formám prediktivní a preskriptivní analytiky, využívání algoritmických tržišť a v neposlední řadě též nástup samoobslužné analytiky a zkoumání dat, občanských datových vědců, nebo pronikání analytiky do spotřebitelské sféry (například v oblasti fitness a zdraví).
Shrnutí zpracovala redakce informační služby INSIDE, kterou provozuje KPC Group s.r.o. redakce@inside.cz“.
