Bez baterií bychom netelefonovali, nehráli si, nefotili, nesvítili, nejezdili, vlastně skoro neexistovali. Není tedy divu, že jsou baterie každý rok oslavovány vlastním mezinárodním dnem. Ten tradičně připadá na 18. února. Baterky a vymoženosti moderní doby, které si díky nim každý den dopřáváme, bychom měli náležitě ocenit. Přinášíme vám tedy několik zajímavých faktů, které vám baterie představí v úplně novém světle a dobijí vaše znalosti.
Fakt č. 1: Jako první nabíjela žabí stehýnka
Že různé předměty získávají při tření nebo vzájemném dotyku jakousi zvláštní sílu a energii, zaujalo vědce už v antickém Řecku. Zde má ostatně původ i samotný název „elektřina“, a to v řeckém slově jantar – v překladu elektron –, jehož schopnosti a reakce s jinými látkami myslitelé fascinovaně sledovali. Pokusům s elektrickým nábojem se pak badatelé věnovali celá století, jeden z nich však opravdu vstoupil do dějin, a to ve společnosti žabích stehýnek. „Vypráví se, že ke všemu došlo při velké hostině přímo na prostřené tabuli, když si chtěl italský fyzik Luigi Galvani uříznout žabí stehýnko a ono sebou cuklo,“ vypráví příběh baterie Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, který nabízí široký sortiment kvalitních baterií do mobilních přístrojů. „Ve skutečnosti je ale zdokumentované, že k cuknutí této kulinářské lahůdky došlo při manipulaci se skalpelem v laboratořích univerzity, kde vědec působil.“ Galvani věřil, že energie vycházela přímo z obojživelníka a nazval ji živočišná.
Fakt č. 2: Nad žábou nakonec vyhrál kov
Tomu, že by mrtvá žába měla schopnost vytvářet elektrickou energii, se nechtělo věřit jinému významnému fyzikovi tehdejší doby. Navzdory svému přátelství s Luigim Galvanim se chtěl Alessandro Volta podívat objevu na zoubek a rozporovat jeho teorii energie mrtvé žáby. Odhalil, že skalpel nereagoval na žabí stehýnko, nýbrž na náboj elektrického drátku, kterým byla končetina upevněna ke stolu. Svůj objev pak zdokonalil a v roce 1800 sestrojil z malých měděných a zinkových plíšků spojených roztokem kyseliny a soli vůbec první historickou baterii. Stalo se tak 2 roky po smrti objevitele Galvaniho. Ačkoli vědec vlastní baterii nazval nejprve jako Voltův sloupec, říká se jí teď na počest jeho zesnulého přítele galvanický článek.
Fakt č. 3: Baterii si vyrobíte i ze zásob ve sklepě
Možná si říkáte, proč se Galvani s Voltou hádali o původce elektrické energie a věnovali desítky let výzkumu baterií, když si je každý z nás může jednoduše vyrobit doma? Je to opravdu tak. Zajděte do sklepa a přineste si dvě jablka nebo třeba brambory. Zapíchněte do každého plodu hřebík a korunu, ty navzájem propojte dvěma vodiči s krokosvorkami a celý set pak spojte s jakýmkoli menším přístrojem, kde vám zrovna chybí baterka, například s kalkulačkou. Uvidíte, že bude fungovat. Firma Microsoft minulý rok dokonce z devíti stovek brambor sestavila obří nabíječku, která dokázala účinně nabíjet mobilní telefon. Vy to můžete zkusit i s kyselými okurkami, kiwi nebo pomeranči.
Fakt č. 4: Baterií se v ČR za rok spotřebuje 150 milionů
Důvodem, proč lidé neskupují ovoce a zeleninu v supermarketech a nevyrábí z nich domácí baterie, jsou nejen jejich časové možnosti, ale taky praktické hledisko. Devět set kilo brambor s sebou totiž těžko zabalíte do kabelky nebo na palubu letadla. Proto existují baterie různých typů, velikostí i složení a každá se hodí na něco jiného. Podle společnosti Ecobat se v České republice každý rok vyrobí okolo 150 milionů kusů nových baterií, které uspokojí poptávku. Protože ale baterie obsahují velké množství chemikálií a k životnímu prostředí nešetrných látek, je důležité, aby spotřebitelé dosluhující baterie správně recyklovali. K tomu slouží nejrůznější odběrová místa, kde se v roce 2013 podařilo sesbírat více než tisíc tun nepotřebných baterií. Tolik váží třeba 4 největší dopravní letadla současnosti. „V České republice aktuálně registrujeme přes 11 tisíc míst zpětného odběru baterií. Tento počet se přitom každým rokem rozšiřuje. Sběrná místa se nacházejí nejen u posledních prodejců elektroniky či baterií, ale i ve školách, veřejných institucích a firmách,“ řekl David Vandrovec z kolektivního systému zpětného odběru baterií REMA Battery.
Fakt č. 5: Baterie původně neměla s elektřinou nic společného
Politici nehýbají jen geografickými dějinami, ale zasahují i do oblastí, které stojí mimo jejich hlavní profesní kolbiště, senáty a parlamenty. A tak se stalo, že slovo „baterie“, které je ustáleným fyzikálním pojmem a každý den jej používají lidé po celém světě, poprvé použil k označení elektrického zařízení americký státník Benjamina Franklin. „Franklin použil pojem baterie, který se do té doby užíval pouze ve vojenské hantýrce, k označení jednoho ze starších pokusů se sériově spojenými skleněnými lahvemi přenášejícími energii,“ upřesňuje příběh Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz. „Od poloviny 18. století se tak zařízením uskladňujícím elektřinu říká baterie,“ popsal vznik pojmu Tlapák. Část pražských čtvrtí Břevnov a Strašnice, která nese název Baterie, ovšem nemá s elektřinou nic společného. Jmenuje se právě podle dělostřeleckých kavalerií, které ostřelovaly město v době sedmileté války.
