Za téměř dva měsíce urazil tým Inuit WindSled 2 538 kilometrů v nejodlehlejší a nejméně prozkoumané oblasti planety Země: v kontinentální Antarktidě. Za využití odolných tabletů a notebooků Panasonic TOUGHBOOK provedla čtveřice vědců 10 špičkových výzkumných projektů v oborech biologie, glaciologie, meteorologie a telekomunikací.
Je těžké si představit, že i na zdánlivě přelidněném světě stále najdeme oblasti, kde není ani živáčka. Tým projektu Inuit WindSled na Antarktidě urazil 2 538 kilometrů v průběhu 52 dnů. Tato oblast patří mezi nejodlehlejší a nejméně prozkoumané na celém světě. Život ve zdejší absolutní prázdnotě je mnohdy vyloučen.
Účelem této cesty bylo provést 10 vědeckých experimentů a prokázat, že projekt WindSled je vhodný k provádění polárních vědeckých výprav. Projekt odstartoval v roce 2000 průzkumník Ramón Larramendi a během následných expedic ho dále v průběhu let vylepšoval. Má totiž nízké náklady a nulový dopad na jedno z nejkřehčích a nejkomplexnějších míst na planetě.
Tým španělských průzkumníků provedl špičkové vědecké experimenty v oblastech biologie, glaciologie, meteorologie, telekomunikace, kosmologie a životního prostředí. Podařilo se jim shromáždit data z oblasti, o níž prakticky nic nevíme. Bylo to vůbec poprvé, kdy se Evropské kosmické agentuře (ESA) podařilo získat na Antarktidě provozní data ze všech satelitů navigačního systému Galileo. Systém Galileo je alternativou k severoamerickému satelitnímu systému GPS.
Vedle ESA prováděli průzkumníci výzkum také pro University of Maine (USA). Práce spočívala ve shromažďování vzorků sněhu a ledu pro studie klimatu v regionu. Dále prováděli s návazností na klimatické změny výzkum pro Nezávislou univerzitu v Madridu a Španělskou státní meteorologickou agenturu (AEMET) s cílem určit schopnost mikroorganismů kolonizovat polární oblasti. Dále mimo jiné pracovali i pro Univerzitu ve Valencii.
Mezi vědeckým vybavením převáženým na větrem poháněných saních nechyběl dynamický analytický snímač prostředí na Marsu (MEDA), který vyvinula Univerzita Alcalá de Henares a Středisko astrobiologie (CSIC-INTA) a který byl schválen k letu na Mars v roce 2020. Díky podobnosti podmínek a klimatu na Antarktidě a na rudé planetě je ledový kontinent ideálním místem k prověřování technologií určených k průzkumu Marsu.
Vedle snímače MEDA disponují sáně také detektorem známek života (SOLID), což je nástroj vyvinutý španělským Střediskem astrobiologie s cílem odhalit mimozemský život při průzkumu planety. Přístroj umí detekovat a identifikovat biochemické složky prostřednictvím místních analýz vzorků hornin a kapalin.
Aby mohl tým shromáždit všechny potřebné informace a zajistit úspěch expedice, využíval dvě odolná zařízení Panasonic TOUGHBOOK: notebook CF-20 a tablet TOUGHPAD FZ-M1. Tato zařízení odolávají vodě, prachu a extrémním teplotám. Díky tomu se výborně hodí do antarktických podmínek.
Ignacio Oficialdegui je vedoucím oddělení větrných a fotovoltaických technologií ve společnosti Acciona Energía a v týmu je téměř nejdéle. Do projektu se zapojil v roce 2000 krátce po jeho spuštění a zapojil se do všech antarktických expedic. „Potřebovali jsme počítačové vybavení, které by nám umožnilo shromažďovat data ze všech měřicích zařízení, provádět zálohu získaných informací a dalšího grafického materiálu, v případě potřeby resetovat software ve vědeckých zařízeních, psát zprávy a deník a komunikovat s tiskem, který naši expedici sledoval,“ řekl.
Oficialdegui označil za hlavní přidanou hodnotu produktů Panasonic TOUGHBOOK jejich odolnost. Na vlastní oči viděl, jak zařízení odolávají extrémním podmínkám a působení nárazů. Zařízení jsou univerzální a je možné je využívat k plnění rozličných úkolů, aniž by bylo nutné je ukládat do dalších ochranných pouzder. „V některých situacích je křehký počítač spíše problémem než výhodou. Stan na saních je v neustálém pohybu. Máme hromady věcí na velmi malém prostoru a pohybujeme se nerovným terénem. Vzhledem k okolnostem jsme někdy nuceni velmi rychle střídat prováděné úkony. Zařízení TOUGHBOOK nám dopřála v této věci klid, protože počítač stačí zaklapnout a nechat ho ve stanu. Věděli jsme, že se mu nemůže nic stát. Notebook pak stačilo jen otevřít a bez problémů pokračovat v práci.“
CF-20 je prvním zcela rozpojitelným odolným notebookem s trvanlivou, kompaktní a lehkou konstrukcí. Díky své univerzálnosti se dá skládat a polohovat šesti různými způsoby. Lze jej ovládat i v rukavicích nebo pomocí stylusu. Dlouhá výdrž baterie (až 17 hodin díky druhé baterii vyměnitelné za chodu) zajistila, že výzkumníci nemuseli notebooky nabíjet z fotovoltaických zdrojů tak často.
Zařízení TOUGHBOOK prokázala lepší odolnost vůči nízkým teplotám než jiná konvenční zařízení. Dokázala totiž bez problémů fungovat i při teplotách minus 30 °C.
„Na společnost Panasonic jsem se obrátil kvůli tomu, že její zařízení TOUGHBOOK skvěle odolávají nízkým teplotám. Pak už bylo všechno snadné. Firma nám poskytla zařízení, která nás v žádném případě nezklamala,“ vysvětlil Ignacio Oficialdegui.
„Odolná počítačová zařízení Panasonic jsou navržena tak, aby uspěla i v nejextrémnějších povětrnostních podmínkách. Jsme opravdu rádi, že jsme prokázali spolehlivost produktů CF-20 a FZ-M1 v tak výjimečném prostředí, jakým je Antarktida,“ uvedl Isaac Feijoo, manažer prodeje pro Španělsko a Portugalsko ve společnosti Panasonic Computer Products Europe.
Zklamáním nebyl ani tablet Panasonic TOUGHPAD FZ-M1, který ale vědci vzhledem ke svým specifickým požadavkům tolik nezužitkovali. Ignacio je přesvědčen, že tablet má velký potenciál do budoucna. Vedle univerzálnosti, kterou nabízí díky hardwaru a doplňkům, je možné jej strčit do kapsy a tím zlepšit jeho vlastnosti při nízkých teplotách.
Procesor Intel Celeron poskytuje tabletu maximální mobilitu a energetickou efektivitu. Zařízení si zachovává nízkou hmotnost pouhých 540 gramů. Tablet disponuje certifikací IP65, takže je vodotěsný a odolný vůči prachu a sněhu. Je výborně čitelný i za ostrého denního světla, a tak se skvěle hodí na vědecké expedice tohoto druhu.
